John M. Keynes
25. 4. 2007
John M. Keynes
John Maynard Keynes byl největší národohospodář své doby. Narodil se 5.6. 1883 a zemřel 21. 4. 1946. Byl syn Johna N. Keynese, kdysi profesora filosofie na universitě cambridžské, a také sám se stal profesorem národního hospodářství na této universitě. Ale vedle toho byl předsedou velké vzájemné pojišťovny, předsedou společnosti, která vydává týdeník New Statesman and Nation, založil a z počátku financoval Umělecké divadlo v Cambridge, byl pokladníkem tamější university atd. Svou praxi začal v ministerstvu pro Indii, později za první světové války sloužil v ministerstvu financí a na pařížské mírové konferenci stal se zástupcem britského ministerstva financí v Nejvyšší hospodářské radě. Setrval však v této funkci jen od ledna do června 1919. Pak rezignoval na veškerou účast v mírovém jednání na protest proti způsobu, jakým se jednalo o hospodářské likvidaci války, zejména o německých reparacích. Podle jeho přesvědčení se žádalo od Německa víc, než ono mohlo platit, a žádalo se to ve formě, kterou Německo nemohlo zachovat, tj. ve zlatě. Napsal o tom knihu Ekonomické důsledky míru (1919), a učinila autora ihned známým po celém světě. Jeho pověst ještě stoupla, když se jeho předpovědi splnily. Kdyby vítězové poslechli rady Keynesovy, byli by od Německa dostali víc, než se jim později podařilo vymoci.
Druhá velká kampaň Keynesova směřovala proti obnovení zlaté měny v Anglii roku 1925. Také tuto kampaň Keynes nevyhrál, ale vzápětí se splnily jeho předpovědi. V Anglii nastala silná deflace, která vedla k depresi, mzdovým bojům, a tak tato chybná měnová reforma přispěla k pozdější světové krizi, jež vypukla v Americe koncem října roku 1929. Za světové hospodářské krize vystoupil John M. Keynes s řadou úvah o měnových problémech. Kromě četných článků vydal dvě velké knihy: Pojednání o penězích (1930) a Všeobecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936).
Poslední kampaň Keynesova byla akce za americkou zápůjčku Anglii ve výši 1,100 000 liber. Tuto zápůjčku Američané sice Anglii povolili, ale za podmínek dosti těžkých. Jednání o ní bylo tak vysilující, že Keynesovo zdraví, už před lety otřesené, tím bylo nenapravitelně podlomeno. Keynes půjčku sice obhájil v anglické sněmovně lordů, ale brzy na to následkem přepracování podlehl srdečnímu záchvatu.
Byl to jedinečný člověk, který nemůže mít nástupce. Dožil se uznání své práce jak se strany politické, tak se strany vědecké. Roku 1942 byl jmenován lordem a roku
1946 mu udělila universita cambridgeská čestný doktorát
John Maynard Keynes byl největší národohospodář své doby. Narodil se 5.6. 1883 a zemřel 21. 4. 1946. Byl syn Johna N. Keynese, kdysi profesora filosofie na universitě cambridžské, a také sám se stal profesorem národního hospodářství na této universitě. Ale vedle toho byl předsedou velké vzájemné pojišťovny, předsedou společnosti, která vydává týdeník New Statesman and Nation, založil a z počátku financoval Umělecké divadlo v Cambridge, byl pokladníkem tamější university atd. Svou praxi začal v ministerstvu pro Indii, později za první světové války sloužil v ministerstvu financí a na pařížské mírové konferenci stal se zástupcem britského ministerstva financí v Nejvyšší hospodářské radě. Setrval však v této funkci jen od ledna do června 1919. Pak rezignoval na veškerou účast v mírovém jednání na protest proti způsobu, jakým se jednalo o hospodářské likvidaci války, zejména o německých reparacích. Podle jeho přesvědčení se žádalo od Německa víc, než ono mohlo platit, a žádalo se to ve formě, kterou Německo nemohlo zachovat, tj. ve zlatě. Napsal o tom knihu Ekonomické důsledky míru (1919), a učinila autora ihned známým po celém světě. Jeho pověst ještě stoupla, když se jeho předpovědi splnily. Kdyby vítězové poslechli rady Keynesovy, byli by od Německa dostali víc, než se jim později podařilo vymoci.
Druhá velká kampaň Keynesova směřovala proti obnovení zlaté měny v Anglii roku 1925. Také tuto kampaň Keynes nevyhrál, ale vzápětí se splnily jeho předpovědi. V Anglii nastala silná deflace, která vedla k depresi, mzdovým bojům, a tak tato chybná měnová reforma přispěla k pozdější světové krizi, jež vypukla v Americe koncem října roku 1929. Za světové hospodářské krize vystoupil John M. Keynes s řadou úvah o měnových problémech. Kromě četných článků vydal dvě velké knihy: Pojednání o penězích (1930) a Všeobecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936).
Poslední kampaň Keynesova byla akce za americkou zápůjčku Anglii ve výši 1,100 000 liber. Tuto zápůjčku Američané sice Anglii povolili, ale za podmínek dosti těžkých. Jednání o ní bylo tak vysilující, že Keynesovo zdraví, už před lety otřesené, tím bylo nenapravitelně podlomeno. Keynes půjčku sice obhájil v anglické sněmovně lordů, ale brzy na to následkem přepracování podlehl srdečnímu záchvatu.
Byl to jedinečný člověk, který nemůže mít nástupce. Dožil se uznání své práce jak se strany politické, tak se strany vědecké. Roku 1942 byl jmenován lordem a roku
1946 mu udělila universita cambridgeská čestný doktorát